Autor J.M. Kvasnica - novinár, spisovateľ, športovec, chovateľ a priateľ psov a najmä vlkov, zakladateľ dog-trekkingového závodu Osamelý vlk, autor mnohých kníh o športe a kynológii, autor poslednej vydanej knihy "Beh s vlkmi alebo canicross".





Něco na úvod

Najčastejšie otázky

zobraziť všetko   |   skryť všetko

Má cenu začať, keď nechcem závodiť?
Určitě! Jde vám přece o to, abyste umožnili svému psu sportovní vyžití a společnou zábavu. Do jakékoliv sportovní kynologické aktivity se můžete pustit bez závodnických ambicí. Rozhodně však umožňujte svému psovi kontakt s jinými cizími psy. Dokonalá socializace je podmínkou úspěšného soužití psího národa i zdravé psychické hygieny.

Kde môžem behať?
Nejlépe v přírodě a na pružných měkkých površích. Prospěje to nejen vám, ale i vašemu psu. Asfalt, beton, ostrý štěrk není vhodný ani pro vaše klouby, ani pro psí tlapky. Lesní stezky, travnatý povrch, písčiny – budou pro vás i vašeho psa dokonalým přírodním hřištěm

Pre ktoré plemená je canicross nevhodný?
Zejména pro plemena se zkrácenou čenichovou partií a pro těžká molosoidní plemena. Pro ně se hodí jiný způsob práce a zábavy.

Ako je dôležitý pitný režim?
Životně!!! Pitnému režimu svých psů (i svému) věnujeme stálou maximální pozornost! Dvě hodiny před tréninkem intenzivně napájíme. Je vhodné, abychom do psa dostali odpovídající množství tekutin, využívali napájení masovými vývary, které psi bez problémů vychlemtají. Po tréninku (po vychladnutí psa) opět intenzivně napájíme. Při maximálním tréninku a při závodech (ostatně i v horkých dnech) můžeme využívat elektrolytů. Správné napájení je nejen podmínkou úspěchu, ale i zdraví našeho psa (což musí být v hierarchii našich hodnot vždy na prvním místě).

Kedy nebehať?
Pokud vzdušná teplota přesáhne 15 stupňů Celsia. Při vyšších teplotách by mohlo dojít k přehřátí psa. V létě trénujeme především v časných ranních hodinách, nebo v noci. Při vyšších teplotách trénink vypustíme a raději psovi dopřejeme vodní radovánky v nezávadných vodních tocích.

Akú má mať canicrossový pes povahu?
Především musí být dobře socializován. Musí zvládnout "psí etiketu", nesmí své psí kolegy napadat a musí být dobře ovladatelný. Na víc dobrý canicrossový specialista musí mít sebevědomí a ctižádost (ale to jsou povahové rysy, které si již v sobě nese. Dají se usměrnit, ale nikoliv natrénovat nebo získat). Opravdu dobrý canicrossový pes běhá nejen nohama a srdcem, ale i hlavou. Tuto schopnost však získává především zkušenostmi na závodech a především dokonalou souhrou se svým pánem.

Ako trénovať?
Postupně, od lehčího k těžšímu. Musíme se radovat i z nejmenších krůčků, které nás vedou ke kýženému cíli. Zapomeňme na vojenský dril, jde především o společnou radost. On ten Jan Ámos Komenský věděl co říká: "Škola hrou!" Netlačme na pilu. Psa nesmíme otrávit, psa musí naše společná aktivita především bavit, musí se na ni těšit. Méně je někdy (ne-li vždy) více. Buďme trpěliví, sledujme potřeby svého psa, ale buďme důslední. Tvrdí buďme především sami k sobě: jsme totiž od přírody mnohem lenivější než naši psi!


P.S.
Najtrpezlivejší čitatelia môžu získať podrobné informácie o metodike tréningu zmieňovaných športových kynologických aktivít v knihe : Jaroslav Monte Kvasnica - Beh s "vlkmi" alebo Canicross, ktorú v Českých Budějoviciach vydalo nakladateľstvo DONA v roku 2002.